Kamennou tvář míval když u ohňů zpíval sondy a balady svý jak to tak bývá Měl vrásčitou kytaru hrál na ni postaru jak to má u ohňů být když vítr zpívá Měl úsměv Mona Lisy ten chlápek samotář byl v horách všude známý měl jméno Tvrdá tvář Kdo ví co se skrývá za přímkou jeho rtů kdo ví proč v očích mívá jen prázdnou samotu Pak dlouho nepřišel nikdo z nás neslyšel že by snad zabloudit moh ten co nám zpívá Našli ho na stráni na něčí udání že prej tam otevřel lom a zlato dobývá