To v roce třiapadesát ste nepotkali v lese chlapa s vozem jó s vozem i když už se to mohlo stát tak stačilo s ním trochu praštit vo zem jó vo zem A tenkrát měli vole mužský sílu to protože se často měli k dílu a neříkali porád za každou větou to svý nech to bejt Jó nech to bejt A když si holka vzpomněla že přece kluka nechtěla co loudí jó loudí pár gentlemanů v pravej čas ho zahnalo do lesů kde furt bloudí jó bloudí Jó tenkrát vole chlapi měli sílu vzít kolem boků rozcuchanou vílu a neříkali porád votráveně jen to svý nech to bejt Jó nech to bejt Jó v roce třiapadesát to v lese nestáli chatový města jó města a za vostnatou drátěnkou nevedla k hradu asfaltová cesta jó cesta To tenkrát mužský nemívali kýlu a ženský měly pořád ruce v týlu a neříkali unuděně pořád dokola nech to bejt Jó nech to bejt A v roce dvatisíce tři už budou lesy vohražený plotem jó plotem a do Riegrových sadů snad se budem chodit vosvěžovat flopem jó flopem svý uzdy nacpem do masivních skříní a necháme se vobskakovat tchýní a přestaneme říkat porád jen to svý nech to bejt Jó nech to bejt