F B F   
   F                         B
1. Když nad pasekou vzlétne hejno vran,
   Bmi         F
   hejno vran, hejno vran,
                         B
   je léta pel už dávno vyprodán,
    C7                      F
   podzim se hlásí chladem jasných rán,
                           B
   v tom ránu prochází se sám a sám,
     C7                    F   B F
   kdo městu dávno sbohem dal.
   F                        A7
R: A tak se touláš trávou spálenou,
                              Dmi
   nevíš, jak rozloučit se s létem,
                          B
   díváš se na krajinu vzdálenou,
     C7                     F  B F
   kterés' dal celý život svůj.

2. Nad hlavou zakrouží ti hejno vran,
   hejno vran, hejno vran,
   a bílých hvězd je všude oceán,
   přece si nepostavíš pod ně stan,
   budeš spát pod širákem, jak tě znám,
   i když už podzim přichází.
R: