C F6 F# G6 C 1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,F6 F# G6 C tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,F6 G6 Ami Cdim přede mnou stíny se plouží a nad krajinou kroužíF6 F# G6 C podivnej pták, pták nebo mrak.C F6 G6 C R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,F6 G6 C vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,F6 G6 C telegrafní dráty hrajou ti už létaF6 F# G6 F# F6 C to nekonečně dlouhý monotónní blues,C F6 F# G6 F# F6 C je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na ko-le-jích. 2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj' co si radši počkaj' až se stmí a pak šlapou dál po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí celej svůj dům, deku a rum. R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, vzít do dlaně dálku zase jednou zkus, telegrafní dráty hrajou ti už léta to nekonečně dlouhý monotónní blues, je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích. nohama stíráš rosu na kolejích.