Cesta

Vypsaná fixa

1. V autobuse seděly
   se šamanem děti
   a jedly jablka ze sadu.
   Já jsem s nima cestoval
   na sedadle sám
   úplně vzadu.
   Ty jsi tam jela taky.
   Nebylo jasný, kde jsme
   a proč vlastně.
   Bylo to jedno.
   Chvíli jsi zpívala
   strašně krásně písničku
   – neznámou písničku:
   Lálalalála…
   
R: Nebe je otevřený.
   Píseň v podobě ženy
   se snesla dolů ke mně.
   Ruce jsou natažený,
   jablka jsou červený,
   si s nima k sobě sednem.
   
   Dotýkají se našich
   lačných rtů.
   
2. V autobuse usnuli
   všichni mimo nás
   a šamanovy ženy.
   Dívala se dopředu,
   měla oči
   úplňkem zatížený.
   Ty jsi nevystoupila,
   už bylo jasný, kde jsme
   a proč vlastně.
   Řekl jsem: Zazpívej,
   prosím tě, zazpívej
   hrozně krásně písničku
   – tu tvoji písničku:
   Lálalalála…
   
R: Nebe je otevřený,
   píseň v podobě ženy
   je ta nejlepší hudba.
   Ruce jsou natažený,
   jablka jsou červený
   a oběma nám chutnaj.
   
   Obejmi mě srdcem.
   Zazpívej.
   Tady je, tady je...