Panenko Maria asi tě nepotěším,
i pan farář před lety nade mnou zlámal hůl.
Panenko Maria, já už se nepolepším,
kdybych to zkusil, to by mě bylo jen půl.
Chtěl bych ti vyprávět hlouposti telecích let,
o spanilých jízdách a láskách na jednu noc.
O rozbitých hlavách, co chtěly prorazit zeď
a jestli jsem ublížil, jemi to líto až moc.
Býval jsem vítr a jako z divokých včel,
a když umřel táta zrovna jsem někde hrál.
Jestli to pomůže, duši bych zachránit chtěl,
jenomže nevím jakou bych motlitbu dal.
Panenko Maria asi to nevyřeším,
abych řek´ pravdu, myslím si dobře mi tak.
Zavřeli nebe, no tak se nerozbrečím,
ale nikdo mi nevezme, že jsem byl volný jak pták.
