Týdny a léta jak tuláci jdou,
andělé stárnou a trochu nám lžou,
o čistém nebi, kde mír je a klid,
myslím si svoje a nechám je být

R: Dál kytky kvetou a dál voní vřes,
   ptáci se slétnou včera i dnes,
   plamínky zatančí na konci svíc
   a už nás vedou do zpovědnic.

Východy slunce a síla těch řek,
na kterém z břehů já košili svlék?
Je to tak dávno, až stydím se ptát,
jen hledám ty dlaně, co dovedly hřát.

R:
Vím, co se stane a kam půjdu dál,
blíží se bouře a můj anděl spal.
Až uprostřed polí zavřu svůj kruh,
jak vám dát vědět, jestli je Bůh?

R: