Miluju chvíle kdy oheň pomalu hasne Je sice tma ale mně náhle vše je víc jasné Všichni už pomalu spí Tak ani nemusím pít Není nic vidět takže je všechno hned krásné Miluju chvíle kdy z ohňů se stávají města To teprv chápu proč jsem se ničím nestal Má města tiše svítí A tenkou tmavou nití Vyšitá je v nich moje cesta