Je mi tak lehko, ač mám na patách
Zem, skály, tvrdé cesty, dlažbu města
A je mi lehko, vzlétám, nemám strach

Vzduch nezkamení, čím je tvrdší  cesta
Tím hlubší je můj  dech a nade mnou 
Je hlubší nebe, žít a žít a nestát

A nohy ani nevědí, že jdou
A křídla, která dávno otrnula
Vědí, že jsou, tak bolestně že jsou

Že z větru pro mne vytrhla je žula
A položila na ně tíhu mou
A je mi lehko vzlétám, zem se hnula

A léta ani nevědí, že jdou
A léta ani nevědí, že jdou
A léta ani nevědí, že jdou