Poloimaginární ulice 
vymyšlený mikrosvět 
umělé světlo měsíce 
svět holých rukou vět

Jdu sám po mostě Legií 
a myslím si asi to co ty 
hodiny skáčí dolů z orloje 
odbíjí osamělé šlápoty

Mám v ruce zatykač na prosté věty 
které se derou samy na mysl 
imaginární polosvěty - já a ty 
za každým slovem číhá nesmysl

Jedovatá zmije fantasmagorie nečeká 
skočí - a rozplývá se v povětří 
hle - Ecce homo - půlka člověka 
vyšel jsem z domu sám 
teď už jdeme dva 
a zítra budeme tři...

Kolik nás bude pozítří?