Narvaný tramvaje a chtivý oči
Který by skoupily i to, co není vidět
Strhaný mámy nevěděj, na kterou stranu dřív skočit
Aby se malí měli a soused moh´ vedle závidět
„Ne, ne, to není k vydržení, pane Slavata
Občani vás mlátěj po prstech, pusťte se raděj zavčas dolů“
„Sestro Marie, pište: aspirin
A denně aspoň malou kapku rokenrolu…“
Jsme všichni synové těch, který stáli na hranici
A hrála muzika, aby nebylo slyšet vlastního slova
Veze nás zlatej kočár zlatý neděle
Podkova cinká profesionálovi v rukavici – rozplácne trpící ksicht
Ježíška opáleného v Bulharsku do růžova
Vánoce podepsaly mírovou zdravici
Kdo z vás u poponese kříž
Má žlutou kartu na úřadu
Píšťalka padá rozhodčímu z huby
Pod vánočním stolem
Okresní psychiatr zívá, pouští si stereo
Mart, Vlastu, Jardu…
Sestra Marie jede z práce do diskotéky
Ožrat se rokenrolem
Ježíš postupuje v tlačenici po pohyblivých schodech
Kříž si nonšalantně opírá o cizí ramena
Jidáš utrácí třicet stříbrných po obchodních domech
Barevná vystřihovánka Betléma byla zlevněna
Nejsem jiný než ostatní
Ale mám alespoň destruktivně konstruktivní vztek
Chtěl bych jít s Ježíškem do kina
Dávají na průkazky Chaplina
Bude mi třicet tři
A nemám – nemám na lístek
