Ještě mi voděnka naději nese 
slzička rosy po ráno v lese 
Ještě mě kamínek do dlaně zebe 
půjdu cestou necestou vedle tebe 
Ještě mě polibek na skráni studí 
pošlu ho po větru aby byl u ní 
Slzy na hladině dělají kruhy 
ze samé žízně slané studny 
Po ránu na mě zármutek padne 
chtěl jsem sny o tobě a neměl žádné 
A hned je po všem co kdysi bývalo 
přemýšlím o všem všechno mě zklamalo 
Budu ti nádobou vědrem bezedným 
že jsi šel za jinou a byl mi nevěrný 
Budu ti p횝alkou s mollovou tóninou 
vodou i studánkou líbeznou krajinou 
Kdybychom rostli jak stromy v lese 
to co se stalo odestane se 
Kdybys mi upletl korálky z duhy 
nebyl mě odvedl žádný druhý 
Kdybych tě uviděl tenkrát ve snu 
kamínku na dně k nohám ti klesnu 
Rozlité olovo osud mi ukáže 
nevěřím na slovo dokud se nestane 
Nevěřím na osud samotu krutou 
dokud tě odsud nenesu na rukou 
Kdyby mě měli nést hrobníci na márách 
byla bych ráda ach žes mě měl kdysi rád 
Budeš mi děvčátko smuténkou studnou 
hoď do ní semínko kruhy se uhnou 
Budeš mi mládenče pramínkem v řece 
hoď do něj šáteček vrátí se přece 
Navěky tvoje - blízko jak do nebe 
budu tě hledat rty dva kroky od tebe 
Kdykoliv kdekoliv... až naposledy 
nebude ani KDE? 
Nebude ani KDY