Dokud se stihnu zasmát
Doud nezačnu lhát
Dokud si vidím do karet
Bude svět zábavný kabaret
Rozdám sám sobě mariáš – a čekám na žolíky
Zasadím černobýl a sklízím fíky
Bez hádek, bez drobných mincí, výpůjček a dluhů
Najít v nesmyslu pořádek
A v součtu čtverců plochu kruhů
Ve víru soukromých vichřicí
A zpátečnických revolucí
Sliby – chyby, noční sny bez polucí
A za vším číhá věčné kdyby, kdyby
Jsme stíny stínů, výpary páry, děti dětí
Písmenka odvátá ze strání do čítanek
Skončíme? Jak? Letem vzhůru – nebo pádem…
V pátek propijem výplatu a celý měsíc kradem
Vrátím se oklikou napřesrok
Zmoudřelý výtržník, vyhozený zadem
Přestupný rok co nepřišel
Něco vím, tuším, něco je ve mně natrvalo
A všeho tak strašně málo, málo…
