Když odcházíš, chůzi máš loudavou a v očích dál otázku zvídavou, tak zkus ještě jednou se ohlédnout, co se může stát. Těch kroků pár zpátky tě nespasí a dozvíš se, co vědět chtěla jsi, vždyť dávno už mohlo tě napadnout, co se může stát. Máš jít už k mámě spát, já krásně uspávám, chtěl jsem ti právě říct, nechci zůstat sám. Máš jít už k mámě spát, já v trávě lůžko mám, vyjdu ti kousek vstříc, zrovna ustýlám. Proč trápíš mě při každém loučení, nic do zítřka, že se zas nezmění, zkus na chvíli do trávy ulehnout, co se může stát. Těch kroků pár zpátky tě nespasí a dozvíš se, co vědět chtěla jsi a dávno už mohlo tě napadnout, co se může stát. Máš jít už k mámě spát, já krásně uspávám, chtěl jsem ti právě říct, nechci zůstat sám. Máš jít už k mámě spát, já v trávě lůžko mám, vyjdu ti kousek vstříc, zrovna ustýlám.