A žádný srdce není tak ocelový
Jak by se zdálo, že nikdy nezabolí
Je spíš jak z porcelánu
A je dost křehký
Vždycky se rozbuší na poplach
Když to není lehký
Když to není lehký
Vždycky se rozbuší na poplach
Voda se valí jako šílená
A když je ledová, podlomí ti kolena
A vítr fouká ze všech stran
Blíží se podzim všude hejna vran
Sedají jen tak na stromy
Krákají stejně blbě jako my
Život se ale hochu s nikým nemazlí
Neznám žádný lidi, kteří by z něj Živí vyvázli
Živí vyvázli
Každej den další otazníky má
Třeba co můžeme čekat od Kima
Kdo podrazí tě, co se posere
Tohle mi vždycky všechnu sílu sebere
A žádný srdce není tak ocelový
Jak by se zdálo, že nikdy nezabolí
Je spíš jak z porcelánu
A je dost křehký
Vždycky se rozbuší na poplach
Když to není lehký
Když to není lehký
Vždycky se rozbuší na poplach
Padat k zemi není nikdy příjemný
Příjde na to jak máš pevný kořeny
Srdce buší jako v pravý poledne
Člověk se sám nikdy ze dna nezvedne
Sám nezvedne
Lidi jsou k sobě jako furie
Lež, zloba, závist, tyranie
Když se stane, že na blbce narazíš
Tak ti přeju, ať tě štěstí provází
A žádný srdce není tak ocelový
Jak by se zdálo, že nikdy nezabolí
Je spíš jak z porcelánu
A je dost křehký
Vždycky se rozbuší na poplach
Když to není lehký
Když to není lehký
Vždycky se rozbuší na poplach
A žádný srdce není tak ocelový
Jak by se zdálo, že nikdy nezabolí
Je spíš jak z porcelánu
A je dost křehký
Vždycky se rozbuší na poplach
Když to není lehký
