Nevidim cíl v dálce,
nemám ještě důvod bát se
nemám důvod tam bejt první,
protože mě tu eště čeká práce.
Někdy mám zásek
čumim jenom do zdi jak blázen
někdy se koukám kolem sebe
říkám si kurva kde to tady vázne.
Říkaj mi blázne
texty mám napsaný na zdech
ani nevim kolik nás jde
ale ten cíl nebude prázdnej.
Hulim tu,vidim jen názvy
buzeranti dostanou lasthit
cesty nezůstanou prázdný
a hodně lidí tady o nás ví.
Byla to dlouhá cesta
ale jsem zase zpátky
někdy potřebuju restart
píšu ty nemocný řádky
nad sebou nevidim hvězdy
protože je tam jen kouř
nesleduju noční cesty
před sebou mám jenom svou.
A furt jdu hloub
každej den jsem vějš DOPE
sloky se sypou jak coke
se stádem nebudu plout.
Cíl vidim před sebou
snažit se nestát jak sloup
chytám zkušenosti do kapes
zapínám slowmode.
(In eternity, where there is no time, nothing can grow. Nothing can become. Nothing changes. So death created time to grow the things that it would kill..)
Na sobě nemám šperky
přes to zářim jako král
na sobě jenom kérky
furt čekám co příjde dál
nehledám svatej grál
život je jako bál
točim se po prknech
jak kdybych se nikdy nebál.
Šlápnul jsem vedle
zažil jsem peklo
uhh,oslepilo mě to světlo
slepilo mi tělo
oni stáli jako pele
teď velim
jsem v čele
žiju s pilnou včelou v cele
vaše kecy jsou mi u prdele.
Proč bych odpovídal na tvůj diss?
když je mi skvěle
tvoje slzy nejsou můj bis
to mě nesere
jedu můj shit
vy si dělejte co chcete.
Začínal jsem ve špinavym sklepě
ale i když je tam tma
tak jsem to nikdy
nedělal slepě.
(And you are reborn but into the same life that you've always been born into. And how many times have we had this conversation, detectives? Who knows? When you can't remember your lives, you can't change your lives, and that is the terrible and secret fate of all life. You're trapped, by that nightmare you keep waking up into.)
