Jako malej místo seriálu jsem čuměl
do prázdný, otevřený lednice,
trochu jsme vyrostli, čumim,
jak vyhazujeme otevřený krabice,
krabice od věcí,
co balej nasraný lidi ve tři ráno na lince,
taky jsme nasraný balili po šichtě,
v smradlavý ulici palice.

Tohle pro mě neni ten kruh,
koukat jak mi hladoví crew,
my si jdeme pro tu krev,
teď zaraž mi do srdce kůl, (ah),
zabij mě nebo řekni mi,
kde máme ten loot, (kde je ten loot?),
já vracim se v čase,
mý hodiny jedou dokola jak loop,
Teď vemu si půl,
budu tam v půl, (vemu si půl, budu tam v půl)
a za půl hodiny jsеm letěl na malej vůz, (na malej vůz),
nostalgiе do mě bodá svůj nůž,
já vracim se zpět, hraje mi rap, hraje mi blues,
řekni mi, dělá na tebe dojem můj vůz nebo to,
co jde z mejch úst?
Teď co z toho si vezmu s sebou tam?
V hlavě čekám na autobus i když už jsem ušel kus,
i když už se vozim jenom jako pán.

Hraje hudba, zažívám trans,
veme mě na místa, co znam,
stále těžší dostat se tam,
něco končí, začíná teď.

Já v tichu slyšim něco hrát, (co?),
nostalgie umírá, mami, koukej,
jak se časem vezu já,
jedem dolů, co se asi může stát?
Já slyšim noty, slyšim svý hodiny hrát.

A nostalgie umírá, mami, koukej,
jak se časem vezu já,
jedem dolů, co se asi může stát?
A slyšim noty, slyšim svý hodiny hrát.

Všechny ty klišé kecy jsou pravda,
ale nesmíš je říkat nahlas,
pak stává se z nich sranda,
spíš cringe, přemejšlet nad minulostí,
můj standard, přijde ti,
že bylo líp i když skoro nebylo co jíst,
máme krásnej další den, bouchlá varna,
já stojim ve vchodě jak dilino,
protože na ruce zůstala barva mi
a bába mi říká to, že věděla to,
že jsem vandal, asi píčo hanba mi
a když jdeme ven,
je to jako by po roce do města dorazil jarmark.

Pardon, omluv můj žargon,
chtěl jsem jen BMW M3
v Need For Speed Carbon,
v autě mám Harman Kardon, žádný Lambo,
furt jsem ten zmrd, co sedí na kávě jak Karlo,
slyšim něco hrát, nostalgie umírá,
pojď si se mnou něco dát,
spíš si vzali, odpojili drát,
co se asi může stát pak?

Já v tichu slyšim něco hrát,
nostalgie umírá, mami, koukej,
jak se časem vezu já,
jedem dolů, co se asi může stát?
Já slyšim noty, slyšim svý hodiny hrát.

A nostalgie umírá, mami, koukej,
jak se časem vezu já,
jedem dolů, co se asi může stát?
A slyšim noty, slyšim svý hodiny hrát.