Viktor Sheen:
Hladil jsem láhev, z který vylez Gin
Tak jsem ho jen dolil tonikem
Vypil už nevím s kým
Ráno se podívám kolik je
Prej jsem ďáblův syn
Mladej, alkoholem politej
Jeden mi na rameni říká nech to bejt
Ale druhej, ten rohatej, furt říká polykej
Večer procházím ty ulice
Vidím ty trosky, co venku tu venčej pudly v noci v ulici manželce
Mně každá známost vydrží do rána, kdy začíná bolet palice
Potom se probouzím v metru v panice, další stanice
A asi nikdy se nezměním
Pořád jsem mladej a pořád jsem opilej a vaše pivo je bez pěny
Nevidím pohledy lidí, tak tvrdý, jak kdyby už tři roky seděli
Všechno, co dělám, je pracuju, nahrávám, spím, čekám na neděli
Nikdy jsme neměli nic
Ale hodně toho viděli
Nasrat na lidi, co jenom seděli
Zatímco my jsme běželi
Prej znají ty naše životy
Říkají, co všechno nemůžem
Pořád jsme mladý a opilí
A vím, že my nikdy neumřem
Renne Dang:
Bloudím městem prázdnej
S flaškou vína a ve snech
Nasranej na svět, ničím se chlastem
Píšu tu depresi v textech
Říkali utápíš dny
Ne, říkám jim utápím sny
Všechny ty noci byly strávený v kleci
Vlastních myšlenek řeky, proto utíkám pryč
A kolik z vás mě zná?
Možná pár jsem dal sám
Zase si nalejvám
Další noc nejdu spát
Postávám opodál, loků pár v sobě mám
Okolí nevnímám, žít svůj život nestíhám
Nestíhám, nestíhám, nestíhám, nestíhám
Nestíhám, žít svůj život nestíhám
Prej znaj ty naše životy, říkají, co všechno nejde
Pořád jsme mladý a opilí světem a serem na problémy z vejšek
