Půvabná Afrodita
Má rozpuštěné vlasy
A v parku staví na odiv
Své zkamenělé krásy
Se sluncem na šíji
S měsícem na spáncích
Břečťan ji ovíjí
Jen ten to zatím stih
I vítr zatím ztich
A přestat nemíní
Pro něho není hřích
Milovat bohyni
Zvlášť když je bohyní lásky
Líbezná Afrodita
Má tamaryšky v míse
A …. která stoupá z nich
Tisíc let opíjí se
Smekáme čepice
A jdem jí úctu vzdát
Je skvělým objektem
Pro fotoaparát
Pak její majestát
Schováme do skříní
Není čas milovat
Ani tu bohyni
I když je bohyní lásky
Proč jen jsme Afroditě
A její něžné kráse
Stavěli pomník z mramoru
Ta z pěny zrodila se
Smekáme čepice
A jdem se poklonit
Proč ale nezkusit
Se kolem ramen vzít
Znovu tak postavit
Pomník té bohyni
Půvabné bohyni lásky
