Poodhalím v ranním chladu svoje břímě
Prvním vlakem se vydávám na cestu
Zavítám do kraje prachmatického souznění
Kde povrchové doly jsou dílem přírody
Leč rozporně zní tato slova
Je to jeden z ideálů chápání světa
Fascinován těžebním průmyslem
Vstupuji do kolejiště v dolu
Černé mraky chrlí vodní závoj
Na tolik kamenů a v podzemní sloj
Těžní stroje září v dáli kraje
Třesky slyším i přes šum deště
Dole v centrální oblasti dolu
Tvoří se jezero špinavé vody
Prachmatická atmosféra
Cítit je v každém koutě
Putuji níž a níž do hlubin
Až tam, kde mají horníci ubytovnu
Chci poznat jejich těžkou práci
Kladiva i důlní železnici
Jsou tu praví páni dělníci
Úžasná jsou jejich díla
Velkorypadla spolu s vlaky
Kromě těžby též jedou do boha
Přátelští lidé zde pracují
Pohostili mne chlebem se salámem
Uvařili mi horký černý čaj
Vysvětlili všechny organizační záležitosti
Půjčil jsem si oděv, boty a nářadí
Účastním se pracovního procesu
Naplněn bezbožným hloubením
Cítím prachmatickou sílu
Uříznutá kolejnice budiž hřebem do Krista, který nedostatečně
jel vlakem sám do sebe nikoliv bokem, ale především jím vůbec nejel,
neboť v té době do něj ještě vlaky nejezdili jako dnes jezdí a nepomyslel,
že touha prachmatiků do něj samotného posílat vlaky plné uhlí tažené
lokomotivou typu "Sergej" bude tak obrovská, že vskutku pojede do boha
předem, zadem i bokem!
