Jsi nádherná, když odíváš se do noci
a tvé neonové oči kloužou po hladině řeky.
Jsi plná krásy, naděje i bezmoci.
Mám-li se smát, či zajíkat se vzteky?
Jsi nádherná, když odíváš se do noci
a tvé neonové oči kloužou po hladině řeky.
Jsi plná krásy, naděje i bezmoci.
Mám-li se smát, či zajíkat se vzteky?
Na zámku Versailleském v nedávném objetí
se jedna z nadějí na kousky rozletí.
Na zámku Versailleském básníci prokletí
těžko napíšou perpetuum dojetí.
Když vím, že štěstí je pomíjivé,
když vím, že život - chladný chrt,
když vím, že štěstí je pomíjivé,
najde tě a ty najdeš smrt.
Jak ten, co ve dni bez mraku
našel ji v autě, ve vraku.
Jak ten, co ve dni bez mraku
našel ji v autě, ve vraku.
Když vím, že štěstí je pomíjivé, / Jak ten, co ve dni bez mraku
když vím, že život - chladný chrt, / našel ji v autě, ve vraku.
když vím, že štěstí je pomíjivé, / Jak ten, co ve dni bez mraku
najde tě a ty najdeš smrt. / našel ji v autě, ve vraku.
