Ráno vklouzlo zadním vchodem, i když noc ještě chvíli, ještě chvíli, malou chvíli, tak jako já noc chtěla spát. Ráno vklouzlo zadním vchodem, zadním vchodem do domovních dvorů, ráno vklouzlo zadním vchodem, zahnalo sen, co chtěl se mi zdát. Vzbuď mě, až noc bude krátká, vzbuď mě, až budeš odcházet. Vzbuď mě, až noc bude krátká, vzbuď mě, když musíš už jít. Vzbuď mě! Nechci ráno pít svůj čaj sám. Nemám chuť se pokaždé ptát, kde je ten sen, co s nocí mi splývá. Hledám sen, který ráno vzal den. Vzbuď mě, až noc bude krátká, vzbuď mě, až budeš odcházet. Vzbuď mě, až noc bude krátká, vzbuď mě, když musíš už jít. Vzbuď mě!