Potápím mysl do říše Trollech
Podzimní ráno vítá chladný les
V zeleni života slavím temný úsvit
Stromů píseň zní v husté mlze
Skalní vítr duší přírody
Zvětralých kamenů království
Pramen života mezi pařezy
Lesní studánka věčné bohatství
Ve spleti křovin vidím bohy dřevěné
Otvírám oči do země prosáklé
Kymácí se stromy kmeny vrzají
Tmavé listí padá ptáci zpívají
V údolí je zima dole v bažinách
Tam zarostlá je cesta v hustých křovinách
Mé kroky vedou do hlubin kde chladný je mech
Prodírám se houštinou cítím lesa dech
Věčný lesní světe!
V tobě jsem spatřil boha!
Ve stromech ve vodě
V zemi je tvá síla
Každý strom je mým bratrem
Každý tvor mým přítelem
V listí spadlém lože mé
Mezi kmeny bohové
Jako kořen borovice v zemi se drží
Tak pevně splývám já sám s ní
Není větší upřímnosti nežli v nitru stromů
Žádný sen se nerozplyne je-li skutečný
Kořen je pevný drží se země
Jako mé pouto k říši Trollech
Otevřenou myslí plují lidé i skřítci
Patříme lesům a všem jejich dnům
