Venku je to samej stín,
lidi lezou v dešti slin,
který se na ně shora snáší,
nebe je blízko, k zemi se tlačí,
žiješ a dejcháš – to ti stačí?

Holubi padaj z vejšky dolů,
nečtený dopisy s nima spolu,
sirka je vlhká, ruka se chvěje,
souhlasíš se vším co se tu děje?

Kolik bys dal za zázrak
že bys tu žil jenom tak…

Nemuset vnímat – všechno je jiný,
nemuset vnímat pocity viny.

…za každou bytost, za všechny činy.