Každý z vás stojí, jen mlčky hledí
na svý okolí s ničím nesžitý,
s ničím nesrostlý, jen tak samotný,
s určitým odstupem jen ústa šeptají.

Jedna hlava nebere to,
druhá hlava musí to tak mít,
třetí hlava usnula nám,
čtvrtá myslí, může to tak být,
všechny šeptaj nebo mlčí,
dohromady nahlas nemluví,
spolu čekaj další ráno
noc to za ně nikdy nepoví.

Město jde spát nikdo však netuší,
že podobné skvrny jsou na duších,
ničím se netajím, ničím se netajím,
ústa ze sna nemluví – šeptají.