Srdce mé, ač z oceli, je naměkko
Vidím z věže do všech stran a daleko
Jak vše spí pod peřinou
Čeká tu noc kouzelnou
Celý rok tu zvoním jako na lesy
Málokdo však mého bití všimne si
Tuhle noc zdá se mi
Že biji tu se všemi srdci stejně
Bim bam, nikdo není sám té noci
Kéž nám po Vánocích ten pocit
Nezmizí zas kdovíkam
Bim bam, nikdo není sám té noci
Kéž nám po Vánocích ten pocit
Zůstane důvěrně znám
Srdce mé, ač z oceli, je dojaté
Jak se vy tam dole k sobě chováte
V tom čase vánočním
Nevěřím vlastním očím
Věřím ale, že kdo srdce rozbije
A přijme jeho tón takový, jaký je
Ten bude mít Vánoce
Tři sta pětašedesát dní v roce
Bim bam, nikdo není sám té noci
Kéž nám po Vánocích ten pocit
Nezmizí zas kdovíkam
Bim bam, nikdo není sám té noci
Kéž nám po Vánocích ten pocit
Zůstane důvěrně znám
Bim bam, nikdo není sám té noci
Kéž nám po Vánocích ten pocit
Nezmizí zas kdovíkam
Bim bam, nikdo není sám té noci
Kéž nám po Vánocích ten pocit
Zůstane důvěrně znám
