Ami
Na malý posteli, ukojen koitem,
Dmi
po nočním veselí ještě pořád vidím dvojitě,
G
ale v tvým ranním útěku střízlivím bolestně.
C E
V posledním doteku zůstal jsem uvězněn.
Ospalý šašek, já, dítě na věčnost.
Z nákupních tašek tahalas' upřímnost
a zbylý city, ukrytý po kapsách.
Jsem já a jsi ty, a oba máme strach
z toho, že co je, ve skutečnosti není
a že bez boje se láska necení.
Že jsme jen dvě nádoby bez dna
a že se má duše s tvou duší nezná.
Ref:
Am
Chybíš mi, chybíš mi,
Dmi
čemu se divíš?
G
Chybíš mi, chybíš mi,
C E
už zase mizíš.
(Příliš krásná na to,
aby znala opravdový milování.
Příliš krásná na to,
aby uschla na mých vlhkých dlaních) X2
Poprvé společně, poslední dobou,
mlčíme zbytečně, když je to v obou
tak silný, jak říkáš,tak silný, jak si přeju,
když se k ránu oblíkáš a já se tomu směju,
ale mám toho dost, všech svých sebeklamů,
vstanu dřív, jako host se do tvý hlavy nedostanu.
Osude vylez a pojď se se mnou rvát.
Tisíckrát musíš vstát, než pochopíš, mám tě
ve všech svých písních, v modlitbách před spaním,
pojď se mnou projít opilá svítáním,
slibme si to, co si neslibují jiní,
poprvé v životě k člověku přímí.
Ref:
Zase se sejdem skrytí v opilosti kyslých vín,
bezmocní z toho, jak nevíme, co s tím.
Spleteni projdem půlnočním městem,
zmateným duším se nabídnem s gestem
života znalých, ale v skutečnosti malých lží.
Našla jsi místo mezi duší a srdcem
a já slepě s bílou holí,nesmělý k čemukoli
dotýkám se tě společně s tmou,když usínáš pode mnou.
Ref: Příliš...
