Z černých mraků bílí stín, zrcadlí duši rozvalin.
Radostí mou, je smutek ti přát.
Jsem synem temnoty, v propasti nicoty.
Chci vyrvat tvoje já, už jsem po něm sáh.
Do říše stínů, do světa věčných šepotů,
tě vyprovázím tou cestou bez návratů.
Samota duchů předurčených k věčnýmu prokletí,
rodit se a zmírat, ve smrtelným objetí.
Z tvých kalných mrtvých očí,
kouká jeden velkej zmar
a já ti dávám, dávám ti tenhle dar.
Do říše stínů...
Z černých mraků bílí stín, zrcadlí duši rozvalin.
Radostí mou, je smutek ti přát.
Jsem synem temnoty, v propasti nicoty.
Chci vyrvat tvoje já, už jsem po něm sáh.
