V čase rozpadu věků
myšlenka o budoucnosti
pošetilostí zdá se
však jen ten pouhej pocit
že ještě cokoliv státi se má
je vlastní nadějí
a probouzí v žilách novou krev
jakožto zárodek věcí příštích
Oblaky prachu v dáli
stíní Slunce zář
a lehce před úsvitem
zakrývá temnou tvář
Nohy jsou těžký
vpřed dál těžko jít
tam v čase snění
naději může mít
S myšlenkou Boha
architekt snů
napříč časem
bez respektu zákonů
Provázen radostí
možných činů
vytváří obraz
budoucích hrdinů
Když hlasy šeptaj
z věčných kamenů
myšlenkou opit
jde krajinou démonů
Boří věky
bez počtů staletí
co skrývaj neznámou
a věčný prokletí
R: Jako Fénix
z popele povstává
dotekem bohů
novej rozměr dostává
s bezmeznou mocí
je tady zpět
z krajiny snů
stvořen nový byl svět
Z moci vyšší
dokáže smést
předtuchu touhy
jíž nechal se svést
A jeden každý
na smrt je připraven
vzkříšením duše
budiž oslaven
R: Jako Fénix
z popele povstává
dotekem bohů
novej rozměr dostává
s bezmeznou mocí
je tady zpět
z krajiny snů
stvořen nový byl svět
Oblaky prachu v dáli
stíní Slunce zář
a lehce před úsvitem
zakrývá temnou tvář
Nohy jsou těžký
vpřed dál těžko jít
tam v čase snění
naději může mít
R: Jako Fénix
z popele povstává
dotekem bohů
novej rozměr dostává
s bezmeznou mocí
je tady zpět
z krajiny snů
stvořen nový byl svět
