Když den co začal by ránem, kohout ukončí noc.
Tak vše v rozbřesku slunce, ztrácí svou magickou moc.
Začíná černej den, zánik světa se blíží,
je to jako zlej sen, myšlenky vražedný tíží.
Den bez světla, noc bez tmy,
z temných mračen padá strach.
Řeky krve mrtvých těl, cítíš jejich děsů pach.
Celý svět už hoří, plamenem krvavým,
zástupy těl už jdou, údolím slzavým.
Není už žádný čas není už naděje.
Vše co mělo se stát, tak teď se děje.
Den bez světla, noc bez tmy,
z temných mračen padá strach.
Řeky krve mrtvých těl, cítíš jejich děsů pach.
Bůh smrti všechno sžírá, už je pozdě, snažit se víc.
Ani prostor, ani času, z vesmíru nezbyde nic.
Den bez světla...
