Mrtvi,
S očima jak tvaře v pisku
Chladni,
Jak slova, kterymi se obhajuji

Dotkni se zrakem oči zviřete
a spatřis v nich sebe:
loutku v rukach těch, kteři rozhoduji,
jen tvař, před kterou se skryji

Tak vem do ruky kamen
A znič vsechno co nas niči,
Kazdy kousek Země
Bude v tu chvili s tebou
Kazde zviře v jejich klecich
Ti da svou naději a silu
Jako ja
Jako ty

Tisice oči
v mracich, ktere nikdy nespatřis,
sleduji a čekaji,
az najdes odvahu a touhu,
zničit ty, kteři niči