Už je to nějakej pátek, co venčila jsi psi za Staromákem.
Zas utekli ti, já jel zrovna kolem a oni za tím mým kolem.
Jeden kousal mě do paty, druhej trhal mi svetr.
A do toho přijdeš ty, můj svět se zastavil a úplně ztichl.
Stále, stále před tím utíkáš, bojíš se, co zase přijde.
Stále, stále před tím utíkáš, neboj, tentokrát to vyjde.
A i kdyby ne, budu vedle tebe stát,
vždyť víš, že mě pořád máš
Tak jako dřív, budeme se tomu smát,
vždyť víš, že mě pořád máš
Už je to nějakej pátek, co jsi opustila byt za Staromákem.
Já ti nechal klíče, ty jezdíš na mým kole, já stojím se psi před naším domem.
Občas mě koušou mě do paty a trhají nám boty.
Ale tohle jsi prostě, teď jsme to prostě my.
Stále, stále před tím utíkáš, bojíš se, co zase přijde.
Stále, stále před tím utíkáš, neboj, tentokrát to vyjde.
A i kdyby ne, budu vedle tebe stát,
vždyť víš, že mě pořád máš
Tak jako dřív, budeme se tomu smát,
vždyť víš, že mě pořád máš
A i kdyby ne, a i kdyby jo,
vždyť víš, že mě pořád máš
A i kdyby ne, a i kdyby jo,
vždyť víš, že mě pořád máš
