Ami                            E7                      Ami
Na severu chatu měl dřevěnou, říkal, že je život samý blud
                                E7                     Ami                      Dmi
winchestrovka byla jeho ženou, Jerry vlčák jeho věrný druh
Ami                     E7                          
             Ami
Radoval se starý lovec koží, že se jeho kořist stále množí
Ami                    Ami    E7                           
            A
a když večer u krbu se hřál, Jerry vlčák u nohou mu stál.

   A                                  E
R: Jerry, starý brachu, jsme tu stále sami
                                  A
   nikdo nechce snášet krutý osud s námi
                                 E
   až nás ruka tvrdá do propasti srazí
                                A   Ami
   nikdo nezapláče, že tu někdo schází

Když se jednou vrátil z města domů, přivezl si olovo a prach
přivez` sobě také mladou ženu, první kvítek, na který kdy sáh
Říkával ten starý lovec koží, že se jeho kořist stále množí
a když večer u krbu se hřál, Jerry zalez, jakoby se bál

R: Jerry, starý brachu, už tu nejsme sami
   žena bude snášet krutý osud s námi
   až nás ruka tvrdá do propasti srazí
   ona si zapláče, že tu někdo schází

Jednou našel chatu opuštěnou, unikl mu první jara květ
tu, co kdysi nazýval svou ženou, chaos města zavolal si zpět
Trpce se jen usmál lovec koží, zkušenosti životem se množí
když pak vítr od severu vál, Jerry vlčák tiše naslouchal

R: Jerry, starý brachu, už jsme zase sami
   žena nechce snášet krutý osud s námi
   až nás ruka tvrdá do propasti srazí
   nikdo nezapláče, že tu někdo schází