zvonek zoní jako divý
to pošta zpestří stařence chvíli
i žene se k vrátkům s obrovskou pílí
to těší se po ránu na dopis bílý
za kliku bere, otvírá vrátka
na prahu spatří pošt'áka Radka
Radku, Radečku: co pro mě máte?
že vy mi od dcerky psaníčko dáte?
babičko milá, to víte že dám - odvětí vlídně
do brašny sahá, dopis jí dává
dík za dík dá, tu však se Radeček stařenky ptá:
babičko milá, malou prosbu na vás mám
chce se mi kakat, mohu jít k vám?
to víte že můžete, jen pojd'te dál
v budce však Radečeck vyjmul nůž z brašny
strhnut tím plánem, obočí vraští
ted' tiše se vkrádá do světničky
a vztekle bodá do babičky
krev si cáká na kachličky, na kamna i na košíčky
vykuchal jí jako svini
co s tím svinstvem ted'ka míní?
ale coby...
ukájí se rychle dlaní
musí stihnout přeci ještě
musí stihnout poštu ranní
