A přišla noc, a byla vraná
Noc, která volá na výslech
Když vítr po mně deštěm šleh
já šla jsem, celá sešlehaná,
svět samý osten, samá hrana…
A přesto mě to nezkruší
Jak nemluvňátko v loktuši
mám pocit, mám pocit, mám pocit, že jsem milovaná
mám pocit, mám pocit, mám pocit, že jsem milovaná
Má blůza dvakrát přešívaná
mé mokasíny značky Spěch
A krásky na všech billboardech
si o mně říkaj: „To je nána!“
No, já si myslím: Krindapána
snad nemám perly do uší
mně ale nic tak nesluší
jak pocit, že jsem milovaná
milovaná, milovaná, milovaná, milovaná
I z farní kaple svatá Anna
mi vážně řekla: „Všeho nech,
chtěj novou fotku v dokladech
Je pryč tvůj kukuč partyzána!
I nekonečná karavana
tvých stesků mizí v ovzduší…!
Jak snadno srdce rozbuší
jen pocit, jen pocit, jen pocit: že jsem milovaná
Chci jít a třískat do piána
a křičet: Já už nejsem z těch
jimž bledá bída krátí dech
Mám pocit, že jsem milovaná
milovaná, milovaná, milovaná
milovaná, milovaná, milovaná
