Láska je kýč, hladový kýč,
katova pomocnice v rudém kápí.
Hrobníkův rýč, hladový rýč,
Udělám vše, jen ať nás nepolapí.
Než ostří naostří
svým brusem poběhlice,
a našimi jmény si ozdobí gilotinu,
než vyryje srdce
a šíp do trámů šibenice,
a hlavy nám setne do svého klínu …
Ať už je pryč!
Je před sluncem mrak
a stíny jsou lásky denní chleba,
vždyť miluji tě tak,
že k tomu žádné lásky není třeba…
Až budeš cítit, že scházíš na úbytě,
až budeš cítit, jak schneš a odkvétáš,
skoncuj s ní rychle, to já najmu si tě,
ty ránou z milosti sprovoď ji ze světa…
Láska je kýč, hladový kýč,
katova pomocnice v rudém kápí.
Hrobníkův rýč, hladový rýč,
udělám vše, jen ať nás nepolapí.
Až budeš cítit, že scházíš na úbytě,
až budeš cítit, jak schneš a odkvétáš,
skoncuj s ní rychle, to já najmu si tě,
ty ránou z milosti sprovoď ji ze světa …
A pak konečně sami ke konci věků,
až láska vyfňuká svůj poslední mrak,
konečně bez ní navždy spolu na útěku,
neboj, vždyť miluji tě tak,
že k tomu žádné lásky není třeba,
sprovoď ji ze světa…
