1. To na tym světě čas pořáť plênê,
deň za dněm, hodina za hodinó.
Mê ale vimê, že ten náš přênde
a bečkê se po vrch naplnijó.
2. Pipa se zabléskne, vêpadne kapka
ze zlata stvořené žêvé vodê,
dědek se ôsměje, nasraná babka,
vi že je čas ôtyct do hospodê.
PRe.:
Staré je teprvá třêcetpět dni,
a ôš je fšôdê tak oblébené.
Nedělé nic, jenom si sedni,
a vêchôtné Moravan vêchlazené.
Ref.:
Z láskó ho vařêlê, z láskó ho pijem,
ta láska v nás jak slônko hoři,
ode zdi ke zdi pak dom spolô pudem,
módři jak nejaci dochtoři.
Z láskó ho vařêlê, z láskó ho pijem
na žižeň a nebo na zdravi,
společně s nim ôš leta tô žêjem,
fšecko s nama dêckê oslavi.
3. Bévalê časê, gdê tô eště nebêl,
lêďum furt neco chêbělo,
desitka vládla celymô světô,
dovijak dobře se nežêlo.
4. Pak přêšlê za Mirkem, vêmêslê pivo,
hořky a chôtny, žádná voda,
těšky jak mévajó Hanáci žêvot,
pivo, co sêlê a zdravi dodá.
PRe.:
Staré bêl teprvá třêcetpět dni,
a hneť bêl fšôdê tak oblébené.
Nedělé nic, jenom si sedni,
a vêchôtné Moravan vêchlazené.
Ref.:
Z láskó ho vařêlê, z láskó ho pijem,
ta láska v nás jak slônko hoři,
ode zdi ke zdi pak dom spolô pudem,
módři jak nejaci dochtoři.
Z láskó ho vařêlê, z láskó ho pijem
na žižeň a nebo na zdravi,
společně s nim ôš leta tô žêjem,
fšecko s nama dêckê oslavi.
5. Ať ôš seš gdo chceš, toš fčêl mosiš ôznat,
bez něho nebêl bê tak heské svět.
Gdêš k němô sedneš, toš neômiš přestat,
dêť na chôť jich vêpiješ ê dvacetpět.
Ref.:
Z láskó ho vařêlê, z láskó ho pijem,
ta láska v nás jak slônko hoři,
ode zdi ke zdi pak dom spolô pudem,
módři jak nejaci dochtoři.
Z láskó ho vařêlê, z láskó ho pijem
na žižeň a nebo na zdravi,
společně s nim ôš leta tô žêjem,
fšecko s nama dêckê oslavi.
