byl jeden chytrák, ten jednoho rána
zjistil, že mu to nemyslí
a že je hloupej jak noha od piána
a cokoli řekne jsou nesmysly
byl hloupej tak, že mohl brousit
sklad bruslí svojí tupostí
byl mimo jako ustřižený vousy
uprostřed prázdný místnosti
ten chytrák tušil, že je hloupej
jen jedno bylo mu jasný
že ještě nikdy, vážně nikdy
že nikdy nebyl tak šťastný
tak vstal a prošláp troje sáňky
a prásknul gumou od trenýrek
a kráčel vedle polobotek
a krájel chleba tím ustřiženým knírem z druhý sloky
pak koupil důl na marmeládu
a spával s vycpaným jelenem
sám sebe tlouk jak bubeníček
a na všechno říkal: hele, ne.
hele, ne, hele. ne, fakt ne...
