Ptáci letí nad městem,
vzlítnout chtěl bych i já,
zdá se mi, že chyt jsem sem
uvnitř scenária.
Žijem ve manuálu
a já jsem za sklem
a já jsem zas ten, co sní,
že snad jednou zvládnu ho nečíst.
A se svým stínem chci jít
a pod mraky spát,
netušit, co se zítra stane,
s vědomím, co nám život nachystá,
překonáme a zase vstanem.
Nechci koukat se do mapy,
nechci žádnej plán,
se svým stínem chci jít,
pak si nechat zdát,
o tom, kam vítr mě zavane.
Odletět a nepřistát,
vypnout navigaci,
vykašlat se na přístav,
jet dál, to mám za cíl.
Opustit manuály
a všem dát naschle,
musím jít zas ven,
vždyť mí příběhy
jsou tam v dáli, to vím.
A se svým stínem chci jít
a pod mraky spát,
netušit, co se zítra stane,
s vědomím, co nám život nachystá,
překonáme a zase vstanem.
Nechci koukat se do mapy,
nechci žádnej plán,
se svým stínem chci jít,
pak si nechat zdát,
o tom, kam vítr mě zavane.
A se svým stínem chci jít
a pod mraky spát,
s vědomím, že co nám život nachystá.
A se svým stínem chci jít
a pod mraky spát,
netušit, co se zítra stane,
s vědomím, že co nám život nachystá,
překonáme a zase vstanem.
Nechci koukat se do mapy,
nechci žádnej plán,
se svým stínem chci jít,
pak si nechat zdát,
o tom, kam vítr mě zavane.
