Jestlipak jsi taky
Už pozoroval noční vlaky
Pořád někam jedou
A jedou jedou jedou jedou jedou
Vždyť jsi měl nastoupit a jet
A ne lokomotivě
Tu cestu závidět
Vždyť jsi měl nastoupit a jet
A ne jen lokomotivě
Tu její cestu závidět
Za každé rozhodnutí
Si vlastně člověk může sám
Před domem ležel
Na cestě malý křemínek
Tak akorát do ruky
Do ruky velký jak prstýnek
A ten je pro tebe
Tak si ho vem nebo ho třeba
Můžeš zahodit
A ten je pro tebe
Tak si ho vem nebo ho třeba
Taky můžeš zahodit
Za každé rozhodnutí
Si vlastně člověk může sám
A na tu školu co jsi šel
Jsi nemusel
Měl jsi chtít jinam jít
A tam bys šel
Za každé to rozhodnutí
Si vlastně člověk může sám
Ta žena byla pod županem nahá
A smála se
A smála se a pak spala jen tak
Za každé to rozhodnutí
Si přece člověk může sám
Za každé rozhodnutí
Si vlastně člověk může sám
Vy byste tu chtěl pracovat
No popátráme uvidíme
Vy byste tu chtěl pracovat
No popátráme uvidíme
Za týden se přiďte ptát
Dáme vám vše co můžem dát
Za každé to rozhodnutí
Si přece člověk může sám
Před domem ležel
Na cestě malý křemínek
Tak akorát do ruky
Do ruky do ruky do ruky
Do ruky do ruky do ruky
A ten je pro tebe tak si ho vem
Nebo ho třeba taky můžeš zahodit
Když chceš
A ten je pro tebe tak si ho vem
Nebo ho třeba taky můžeš zahodit
Za každé to rozhodnutí
Si člověk svou vinu nese sám
