1. sloka
Jó, to mrkaj, kdo se hrabe, samej rámus, samej křik.
To je, prosím, Tonda Kopr – ze Bráníka zahradník.
Hlídačovej zrozen v boudě, vychovanej v záhonu
a pak dlouho študýroval na vltavským náhonu.
Vyučil se košťálníkem, teď zelinář v Bráníku.
Za letos jsem jenom prodal pět vagónů šnytlíku.
refrén (sbory – 5 veršů, 6. verš sám Oťas)
Jó, v Bráníce je ourody,
tam to leží u vody,
tam se musí kropit moc,
celej den a celou noc.
Sa sa sa sa salát
se musí zalejvat.
2. sloka
Zelí od nás, to jsou hlávky jako terna veliká
i kapusta podle gusta je jen vod nás z Bráníka.
A též řípa červeňoučká dobře chutná k masíčku
a ten špenát je delikát i pro mlsnou hubičku.
A což pak ty karfióly, ty jsou jako kytice,
ty mě večer choděj kropit všecky holky v Bráníce.
refrén
Jó, v Bráníce je ourody,
tam to leží u vody,
tam se musí kropit moc,
celej den a celou noc.
Sa sa sa sa salátse musí zalejvat. + hraná sloka (sóla) + refrén
3. sloka
Kdo chce vidět čupr žáby, ten ať jde do Bráníka,
zvláště ale moje Fanda nade všechny vyniká.
Hlavičku má jako tuřín, tváře rajská jablíčka,
a ty voči jak vodnice, nosánek jak ředkvička.
Napřed má dvě kedlubničky, pacičky jak petržel
a ty nohy jak košťály, čert aby to vydržel.
refrén
Jó, v Bráníce je ourody,
tam to leží u vody,
tam se musí kropit moc,
celej den a celou noc.
Sa sa sa sa salát
se musí zalejvat.
