1. sloka Jó, to mrkaj, kdo se hrabe, samej rámus, samej křik. To je, prosím, Tonda Kopr – ze Bráníka zahradník. Hlídačovej zrozen v boudě, vychovanej v záhonu a pak dlouho študýroval na vltavským náhonu. Vyučil se košťálníkem, teď zelinář v Bráníku. Za letos jsem jenom prodal pět vagónů šnytlíku. refrén (sbory – 5 veršů, 6. verš sám Oťas) Jó, v Bráníce je ourody, tam to leží u vody, tam se musí kropit moc, celej den a celou noc. Sa sa sa sa salát se musí zalejvat. 2. sloka Zelí od nás, to jsou hlávky jako terna veliká i kapusta podle gusta je jen vod nás z Bráníka. A též řípa červeňoučká dobře chutná k masíčku a ten špenát je delikát i pro mlsnou hubičku. A což pak ty karfióly, ty jsou jako kytice, ty mě večer choděj kropit všecky holky v Bráníce. refrén Jó, v Bráníce je ourody, tam to leží u vody, tam se musí kropit moc, celej den a celou noc. Sa sa sa sa salátse musí zalejvat. + hraná sloka (sóla) + refrén 3. sloka Kdo chce vidět čupr žáby, ten ať jde do Bráníka, zvláště ale moje Fanda nade všechny vyniká. Hlavičku má jako tuřín, tváře rajská jablíčka, a ty voči jak vodnice, nosánek jak ředkvička. Napřed má dvě kedlubničky, pacičky jak petržel a ty nohy jak košťály, čert aby to vydržel. refrén Jó, v Bráníce je ourody, tam to leží u vody, tam se musí kropit moc, celej den a celou noc. Sa sa sa sa salát se musí zalejvat.