1. Mám harfičku já brnkavou, a drnky, brnky brnk,
jsem harfenicí toulavou a můj starej mně frnk.
On pískal ten svůj klárinet, já lásky písničky,
každý zamilovat se moh do mojí harfičky.
R: Harfičko má, tys klenot můj, ty jsi můj celý svět,
mně schází jenom starej můj a jeho klárinet.
2. Mám harfičku já brnkavou, má mnoho jemných strun,
když já si na ní zabrnkám, hrou rozléhá se dům.
A hrabata i knížata se na ní učí hrát,
já dovedu svou harfičkou i dědka rozehřát.
R: Harfičko má, tys klenot můj, ty jsi můj celý svět,
mně schází jenom starej můj a jeho klárinet.
