Byla jsi stejná a přece trochu jiná,
divnej účes, v ruce malou panenku skrejváš,
od první chvíle máš jenom šanci malou,
prostě jsi jiná, hodná a milá pod palbou stálou.
V zrcadle dál se na sebe smutně díváš,
vždyť nejsem jiná, proč na mě všichni zíraj,
snad je to zlej sen, snad je to jen snění,
ale hned ráno zjistíš, že sen to není.
Vlci v koutě, zraňujou tě, prosím, nenech se buď silná,
to co pálí neoddálí, vždyť teprv všechno začíná.
Čas je vlídnej, hojí rány, prosím, nenech se buď silná,
nemáš holka ani zdání, teprv ti život začíná.
Stačí pár hezkejch slov a celá jenom záříš,
druhej den zase lov a slzy na polštáři,
lidi dovedou bejt tak hrozně zlý a hloupý,
noci jsou bezesný a dny a hodiny dlouhý.
Vlci v koutě, zraňujou tě, prosím, nenech se buď silná,
to co pálí neoddálí, vždyť teprv všechno začíná.
Čas je vlídnej, hojí rány, prosím, nenech se buď silná,
nemáš holka ani zdání, teprv ti život začíná.
