Procitám do doby zrychlený
Přemejšlím, kam to ještě poletí
Často mám pocity smíšený, že patřím do jinýho století
Usínám, zdaj se mi divný sny
Začínaj v roce sedmdesáttři
Zamykám si svoje vzpomínky a zase hledám a hledám

To jsem já, maluju plány svý na bílej papír bílou křídou
To jsem já, co nikam nemusí a čeká až si pro něj příjdou
To jsem já, se všim už smířenej a napůl zaházenej hlínou
To jsem já, jako prach zvířenej, pomalu  letí a sedá nocí línou

Připadám si nějak ztracenej
Nejradši zastavil bych čas
Dávno mám svůj osud sečtenej
Asi tak jako každej z vás
Srovnávám jaký to bylo dřív
Čemu jsem věřil, za co jsem stál
Tak se ptám, bylo hůř nebo líp
Zas mi to nedá, nedá

To jsem já, maluju plány svý na bílej papír bílou křídou
To jsem já, co nikam nemusí a čeká až si pro něj příjdou
To jsem já, se všim už smířenej a napůl zaházenej hlínou
To jsem já, jako prach zvířenej, pomalu  letí a sedá nocí línou