A tak čas běží den za dnem,
na ničem už se neshodnem,
láska jak smetí do kouta letí,
často mi říkáš, jak smutno je ti.
Rozum a víra scházej nám,
jinej ti postel zahřejvá,
tak jakým právem mi vyčítáš,
že za to můžu právě já.
Nech si do noci zdát sny růžový,
ta chvíle se ti vrátí.
Zejtra budem tu stát, kdo z nás to ví
a náš čas se nám krátí, kdo ví.
Už se to řeší před soudem,
čeká se jak se rozhodnem,
padaj tu věty, čí budou děti,
čí bude váza pod voknem.
Rozum a víra scházej nám,
jinej ti postel zahřejvá,
tak jakým právem mi vyčítáš,
že za to můžu právě já.
Nech si do noci zdát sny růžový,
ta chvíle se ti vrátí.
Zejtra budem tu stát, kdo z nás to ví
a náš čas se nám krátí, kdo ví.
