A voda mezi dlážděním si dolu odtéká
proud tváří které kolem sebe denně potkáváš
že jeden na druhého každý večer vzpomenou
tou chůzí pomalou na sebe pohlédnou
...se vzdálí
Tak chodí kolem sebe jenom hlavy skloněné
pak v dešti stejně smutně náhle tělo promoklé
do rána probuzení stékající oblohou
a rty se nepohnou nad větou studenou.
Snad příjde chvíle kdy tě bez potíží poznám
když proti tobě stojím chvěju se a říkám
tak se mi před tebou ve chvíli něco zdává
mé jsou pohledy sklamané
...zase čekám
Snad příjde chvíle kdy tě bez potíží poznám
když proti tobě stojím chvěju se a říkám
zapomenu jak se jemu zase mému
nahlas stydu smála
tvé jsou ty kroky
Snad příjde chvíle kdy tě bez potíží poznám
když proti tobě stojím chvěju se a říkám
jak se ten dnešní den ztrácí všem
chodí v něm tolikrát
tvé jsou si chvíle podobné
(Dál mám pocit že mi zase unikáš...)
