Pár studenejch zdí, co by mohly vyprávět. Oči, co bolestně koukaly, když viděly jí odcházet. Stopy, co tu nechala, už dávno smyl déšť. Rána v srdci zůstala, tu jen tak nezamázneš. Tak zůstal sám, sám a prázdnej byt. Jen pár vzpomínek, co nejdou oživit. Ta slova loučení mu dodnes v hlavě zní. Co bylo křičení, teď jen zdi mlčí. To ticho ho ubíjí, bojí se novýho. Zkouší pryč utíkat, sám ví, že nadarmo. Ten příběh naspal život sám nebo mohl za to on. Nic na tom se nezmění a ona už se nevrátí. Že opustila jeho hnízdo a on dodnes neví proč??