Jednou večer napsal jsem jí jak ji mám rád a miluji. Ona však na to, jak holky rády - zůstaneme kamarády. Já nechci být kamarádem, chci být jejím přítelem. Co nám brání být spolu sedět oba kolem stolu? V autě potom mezi řečí když jsme jeli na večeři ptala se mě, proč to dělám, stejně asi šanci memám. Kolik toho musím projít, abych mohl klidně dál žít?