Jedu takhle tábořit Škodou 100 na Oravu,
spěchám proto riskuji, přejíždím přes Moravu.
Řádí tam to strašidlo, vystupuje z bažin,
žere jenom pražáky, jmenuje se Jožin.
Jožin z bažin močálem se plíží, k vesnici se blíží.
Už si zuby brousí, kouše, saje, rdousí.
Na Jožina z bažin, koho by to napadlo,
platí jen a pouze, práškovací letadlo.
Jedu takhle Moravou, cestou na Vizovice.
Přivítal mě předseda, řek mi u slivovice.
Živého či mrtvého Jožina kdo přivede,
tomu já dám za ženu dcéru a půl JZD.
Říkám dej mi předsedo letadlo a prášek,
Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček.
Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl,
na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.
Jožin z bažin už je celý bílý, z močálu ven pílí.
Dostal se na kámen tady je s ním amen.
Jožina jsem dostal, už ho držím johoho,
dobré každé love, prodám já ho do ZOO.
