od hlavou chodník, na sobě vesta,
kam vede tohohle člověka cesta.
Snů měl vždy hodně, peněz snad taky,
na nádraží teď sleduje vlaky.
Lidi choděj kolem a vysmívaj se Tobě,
v jaký to žijem zasraný době.
Dřív nosil si sako a měl dobrou práci,
v životě člověk vše rychle ztrácí.
K Bohu se modlí, věří jen v sebe,
když něco zkazí, obviní Tebe.
Kupují si sny a druhým je kradou,
po ulici chodí se zvednutou bradou.
Honí se za slávou, prachama, mocí,
ve dne jsou beránci a v noci vlci.
Ty bojíš se rána a zavíráš oči,
kdy tenhle zasranej život Tvůj skončí.
Ubíhaj' dny, týdny, měsíce,
okolo Tebe projde lidí tisíce.
Včera i dneska, pořád jsou stejní,
den za dnem, nikomu věrní.
Zas' je tu večer a Luna už vstala,
Ty ptáš se sebe, "Kde chyba se stala?"
Proč jsi ještě tady a ne třeba v hrobě?
Odpověď hledáš na otázky obě.
